Ženeva je druhé největší město Švýcarska, hned po Curychu, a také hlavní město švýcarského kantonu Ženeva, díky čemuž je i neformálním střediskem francouzsky mluvící části Švýcarska. Město je mezinárodně známé hlavně jako významné bankovní a obchodní centrum, které je také světové středisko hodinářského průmyslu, a které díky své mimořádné poloze na břehu jezera a blízkosti nedalekých hor bývá velice častým a vyhledávaným cílem turistů z celé Evropy.

Naše cestovní agentura Vám nabízí ubytování v Ženevě ve více než 91 hotelech, apartmánech, penzionech, rezidencích a nocleh se snídaní a to nejen přímo ve městě, ale i v okolí Ženevy, kde najdeme města Ferney-Voltaire, Prévessin, Veyrier, Vésenaz a Peney-Dessus. A pokud například hledáte pouze hotely v Ženevě, vyzkoušejte záložku Ubytování pro upřesnění výběru.

Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na hranicích země s Francií, kde ze Ženevského jezera vytéká řeka Rhône. Druhou řekou, která protéká městem je Arve a v blízkosti města se na jeho západní straně táhne pohoří Jura a na jihu a východě i západní Alpy, díky tomu je z města za dobrého počasí vidět zasněžený Mont Blanc, nejvyšší hora Evropy. Ženeva je napojena na mezinárodní dopravní síť, díky které se nedaleko města táhnou dálnice dále do zemí jako je Francie nebo Itálie. Nedaleko města najdeme také i druhé největší letiště ve Švýcarsku letiště Genève-Cointrin.

V Ženevě je pro návštěvníky dostupná tramvajová, trolejbusová i autobusová veřejná doprava, jejíž linky v několika místech překračují i hranice Francie. A díky blízkosti této země se ve městě najdeme i možnost cestovat francouzskou vysokorychlostní sítí TGV. Součástí příměstské dopravy je i několik přístavů na březích blízkého Ženevského jezera, ze kterých vyplouvají pravidelné linky do přístavů ve Francii a Švýcarsku.

Historie města sahá až do roku 121 př. n l., kdy původní hlavní město kmene Allobrogů Genava, bylo dobyto Římany a stalo se předmostím pro vpád do Zaalpské Gallie. V letech 52 a 58 př. n. l. zde dokonce pobýval sám Juliu Caesar. V roce 350 zde vnikl první křesťanský kostel a od 4. století se město stalo sídlem Biskupa, a také se v této době Ženeva na krátkou dobu stala sídelním městem burgundských králů. V 11. století se Ženeva spolu s Burgundskem stala součástí Svaté říše římské, a to jako město pod vládou místního Biskupa. Od poloviny 13. století získává trhové a následně městské právo volit si vlastní zástupce, což podpořilo další rozvoj, který vyvrcholil sdružením s městy Bern a Fribourgem. Měšťané postupně získávají svobodu nad katolickou nadvládou a v roce 1541 je Janem Kalvínem sepsána nová ústava, která dala městu nové svobody. Díky tomu se v následujících stoletích stala útočištěm náboženských exulantů a podnikavých měšťanů z Francie, Itálie i Německa a díky tomu byla až do konce 19. století nejlidnatějším městem Švýcarska. V průběhu 18. století ve městě proběhlo několik povstání měšťanů proti bohaté vládnoucí vrstvě, které nakonec vyústily v roce 1793 přijetím nové ústavy. Následně v letech 1798 až 1814, patřila Ženeva k Francii, ale po pádu Napoleona I. Bonaparte v roce 1815, se opět stala samostatnou, aby se v roce 1848 jako jeden z liberálních kantonů připojila ke Švýcarsku.

Ve městě májí své sídlo mezinárodně známé organizace jako je Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) s největším urychlovačem částic na světě a také humanitární organizace Červený kříž. Na okraji města se pak nachází velké kongresové a výstavní centrum Palexpo, ve kterém se každoročně koná světově známý Ženevský autosalón.